Ááááááh ucho mé, nebohé! Ačkoliv čtveřice SILENT KINGDOM není na hudební scéně žádným nováčkem a dokonce už i u nás byli chlapci k vidění, já se k nim tak nějak blíže dostávám právě teď u příležitosti desky „Legends of an Old Grave“, která je svým způsobem v dějinách kapely zcela výjimečná. Vyšla totiž u příležitosti 10. výročí od založení kapely a její náklad je limitován jak ve verzi na vinylu tak i na CD.

Jak doprovodný dopis říká, jedná se o jednu z nejúspěšnějších bosenských black-metalových kapel, což tedy já osobně nemůžu posoudit, protože žádnou jinou nejspíš neznám (nejspíš i proto, že tamní metalová scéna nebude příliš rozměrná). Tato by navíc již od počátku své existence měla mít tvorbu obohacenou bosenským folklórem zvaným „sevdalinka“ (či zkráceně „sevdah“, takže by se nemělo jednat o zase tak úplně obyčejný black-metal. Což jak postupně zjišťuju, se opravdu nejedná. Blekotavec Amir se sice snaží, co hrdlo dává, jen aby bylo černotě alespoň trochu zadostiučiněno, nicméně většina desky má spíše instrumentální melodický i tak trochu atmosférický charakter, takže bych zase s tím „black metáálením“ zas tak moc nešermovala (i když ono se to sem tam převine i do death-metálu), protože milovníky syrového severu tohle na prdel určitě neposadí. Krom standardních osmi songů jsou k poslechu ještě i nějaká tři nějaká „jakoby intra“ (nemají jména a ani své místo na play listu), která jsou tak trochu mimo rádoby šrotující mísu.

Jelikož jsem však jistě jedním z mnoha nešťastných Smolíků Pacholíků a do rukou se mi nedostalo plnohodnotné CD, nýbrž jen promo zabalené v kopii části obalu, tak nemůžu ani básnit nad krásou bookletu, nicméně o co je tato verze bohužel obohacena místo toho, je otravná hláška:

You’re listening to a new promotional CD which is a property of Walk Records and Zero Budget Productions…,
kterou sice chápu, ale jak se říká „všeho s Mírou“, tak nevím, kde zrovna Míra byl, ale nasekat tenhle blábol na 40-ti minutách víc než 20x považuju přece jenom za dost velkou přeháňku. Člověk, ať dělá, co dělá, po poslechu celé desky mu v hlavě zbude převážně jen tenhle kolovrátek, protože v některých mimořádně nevhodných okamžicích je i v pasážích, kde v pozadí marně bojuje o svůj život zpěvák Amir a to už je na poslechu hodně znát.

Pokud se však přes tohle přenesu, do uší se mi dostává poměrně kvalitní hudební směs plná vyumělkovaných kytarových sól, s menším poměrem vokálů, která však bohužel po opakovaném poslechu je už poněkud ztrácí na záživnosti. Je vidět, že hudebníci nejsou žádní amatéři (ostatně všichni již v nějaké kapele před tím tvořili), zvuk zní poměrně kvalitně, nástroje šlapou a předvádí se jako baletky v Národním divadle. Jen tomu tak nějak chybí to centrum zábavy, ten pořádný kopanec do zadku, protože takhle nejste na konci o nic moudřejší než na začátku. Byť etnické prvky zaznívají, čekala bych je o dost výraznější, ale pak by deska přišla i o ten kousek sypanin, které v ní vůbec jsou. Takže pro tentokrát asi tak všeho s rozumem a přiměřeně, což však na druhou stranu z desky „Legends of an Old Grave“ nedělá žádnou parádní bombu, ale udržuje ji to na zdravém neutrálním líbivém bodu plynutí s nepříliš progresivním nábojem. Deska na poslech fajn, ale žádný pořádný zlo a tanec s ní neuděláte.